Jak vzniká hedvábný ručně malovaný šátek

Zajímá tě, jak spatřuje světlo světa hedvábný šátek nebo šála? Zvu tě do svého barevného světa, ve kterém se mi můžeš dívat pod štětce.

První přichází inspirace - lidmi, přírodou, hrou světla, nějakou zajímavou barvou nebo strukturou. Většinou ji nosím několik dní, týdnů nebo měsíců v hlavě a promýšlím, na jaký formát hedvábí ji zvěčním. Bude to šála nebo šátek? Povlak na polštář?

V momentě, kdy mám o formátu rozhodnuto přichází na řadu speciální rám, do kterého si hedvábí musím vypnout. Látka musí být dokonale napnutá, nesmí se nikde prohýbat ani krabatit. Zkrátka musí vytvořit dokonale rovnou plochu pro malbu. Malířské plátno je připravené, hedvábí upevněné a já se konečně dostávám ke své oblíbené části tvorby - výběru barev. Prozatím tedy pouze barvy kontury, kterým se u hedvábí říká gutty.

Guttu si můžeš představit jako tubičku s hustou barvou, s jejíž pomocí maluji na hedvábí tenké linky a ohraničuji si tak vzor, který na hedvábí přenáším. Jakmile je na hedvábí namalovaná poslední linka, musím vyčkat, než dokonale zaschne. Vyschnutí gutty je zásadní. Kdybych začala na šátek aplikovat barvy v momentě, kdy je gutta ještě vlhká, došlo by k nežádoucímu rozpíjení barev, které by prosakovaly pod linkou do míst, kam nepatří. Proto je lepší vyčkat několik hodin, nebo úplně nejlépe přes noc, než se k hedvábí vrátím a můžu pokračovat v tvorbě.

Další krok je můj nejzamilovanější, i když časově nejnáročnější. Ke slovu totiž přichází míchání barevných odstínů a vybarvování samotného motivu. Používám kvalitní napařovací barvy, které jsou mezi sebou vzájemně mísitelné a tím pádem mi umožňují vytvořit nespočet odstínů a motiv na hedvábí tak sladit do posledního tahu štětcem. Zapouštění, stínování, vrstvení jednotlivých barev je nádherná práce, při které si krásně odpočinu a zároveň mě nesmírně těší sledovat, jak se z bílého hedvábí postupně stává pestrobarevné. Celý proces trvá většinou desítky hodin. Vzor neopustím, dokud nejsem úplně spokojená s jeho vzhledem. Při malování musím postupovat pečlivě, neboť každá kapka, která by spadla na nesprávné místo, by mohla úplně zhatit část vzoru.  Barvy se totiž po dotyku s hedvábím velmi rychle rozpíjejí a jejich odstranění je téměř nemožné.

https://video.wixstatic.com/video/02eb20_93043e9168034a228d9345a884a6eada/720p/mp4/file.mp4

Když se bílý šátek mění v rozkvetlý prales, aneb jak vzniká originální módní doplněk.

Jakmile je vzor vybarvený, zbývá vdechnout život také bílému pozadí. Tady už si můžu dovolit vyměnit titěrné štětečky, se kterými jsem pracovala na vzoru, za štětec o něco silnější, ale ne zase příliš tlustý, neboť se s ním potřebuji přiblížit k jednotlivým linkám kontury. Při vybarvování plochy musím postupovat rychle, aby mi barva na hedvábí nezaschla a nevytvořila tak nežádoucí skvrny, které by byly následně na hedvábí vidět. Zdálo by se, že v momentě, kdy mám za sebou poslední tah štětcem a pozadí je vybarvené, moje práce končí. Ale není tomu tak.

Hedvábí teď bude na rámu pěkně odpočívat a to minimálně 24 hodin, dokud všechny barvy pořádně nevyschnou. Pak ho opatrně sejmu z rámu a připravím na cestu. Nejedná se však o cestu k tobě do šatníku, ale o cestu do Prahy, kde probíhá fixace celého hedvábí ve speciálním napařovacím hrnci. V hrnci si hedvábí pobude 8 h, po kterých je kompletně zafixováno. Barvy i kontury jsou ustáleny, teď už snese praní a čištění bez obav, že by vybledlo. Poté, co doplněk docestuje z Prahy zpět do mých rukou, však proces tvorby ještě nekončí. Hedvábí znovu upínám na rám a guttou dokresluji nejrůznější detaily, které vzor zvýrazní a dodají mu tu správnou šťávu. Poslední tah guttou, pečlivé zažehlení z rubové strany a teď mohu hedvábí s klidem poslat k tobě, aby ti udělalo radost.

Jak sama vidíš, proces tvorby je velmi zdlouhavý a zabere v nejlepším případě od několika dnů  do několika týdnů. Nedá se uspěchat, ani nijak urychlit. Vše musí perfektně zapadnout jako kolečka do hodinového strojku.